24. 10. 2016

Jak se mi to běhá


S blížícím se podzimem jsem opět vyměnila – nejdříve se značným odporem, ranní běhání za odpolední. Přes léto jsem si natolik zvykla běhat v lesíku, polích a lukách, že se mi na ty betonové chodníky a smrduté ulice zpět prostě nechce. Jenže běhej potmě v lesíku, že. A ono kupodivu v pět ráno, kdy vyrážím běhat, už tma jaksi je. Na políčku v jetelíčku mě zase před nedávnem vyděsilo divoké čuně a představa, že mě takto překvapí ve tmě… nedal by mě na stovku ani Bolt :).

Zdroj.

Odprostila jsem se tedy od narcisistních a stydlivých teorií o tom, že na mě kdekdo kouká (co by taky na mě vykoukal) a pokusila se o odpolední běhačku (neplést s běhavkou :)).

Kupodivu má odpolední běhání oproti rannímu i několik výhod:

  •    Není třeba vstávat za deset pět, abyste měli hodinku na běh a ještě čas na sprchu (pokud chodíte jako já do roboty na sedmou) a navíc není nutno přemlouvat se k předčasnému opuštění vyhřátého pelechu. A všichni víme, jak je ráno postel pohodlná :)
  •     Máte dost času na protažení před a po, takže pokud už jste starší kus, netrápí vás ranní mrtvolná ztuhlost
  •     Není tma jako ráno ani na začátku září, takže vás v lese žádný bubák nesežere a nemusíte se proto plantat na betonu jako koza
  •     Můžete běžet bez hodinek, netlačí vás žádný otravný začátek pracovní doby
  •     Prásknete desítku ani nevíte jak, protože máte čas běžet pomaleji a ve výsledku je to víc za stejný čas než když se ráno štvete – nechápu to, ale je to tak :)
  •     Na konci máte čas na hodinovou vanu s knížkou :)
  •     Ráno můžete místo běhu zařadit patnáctiminutovou protahovací jógu, abyste se do práce netáhli jako zombie, ale okouzlili spolupracovníky mladistvě křepkým krokem

Ale taky:

  •     Nemáte ráno takový krásný začátek dne s půvabným východem slunce, svěžím vzduchem a neméně svěží pletí po doběhu :) večer je svěží pleť na houby, když lezete do postele. Polštář to neocení tak, jako kolegyně v práci.
  •     Potkáte daleko víc lidí, což nemusí být vždy příjemné, pokud jde před vámi například kuřák a tímpádem si dáte krásného hlubokého šluka do roztažených plic. Fungují všechny otravné brzdící semafory po cestě do lesa a jezdí daleko více povozů. A celkově prostě nemáte krajinu pro sebe.
  •     Nepotkáte žádné z těch zvířátek, které ráno možno potkati, protože je lidé ještě nezahnali hlouběji do lesa. Tady u nás jsou to srnky, bažanti, lišky a divoké čuně. Sem tam veverka nebo syslík na letišti, kde mají doupata. A taky žádné čerstvé ranní pavučiny, které se vám natáhnou přes obličej. Za to se vy můžete natáhnout přes vodítko sousedovic Azora, které vám příhodně se svojí paničkou nastavili přes cestu tak, že jste si ho všimli na poslední chvilku.
  •     Pejsků je obecně více. Někteří si s vámi rádi zaběhají, ale mám tu i jednoho, který by mi rád prokousnul lýtko.
  •     Je větší teplo až podstatně větší teplo – toto ovšem platí jen do té doby, než se podzim pořádně rozjede.
  •     Je potřeba si ukrást čas z odpoledního programu, což není vždy úplně ideální. A hlavně to není vždy úplně lehké :)

Takže zase nevím, co je lepší, jestli ráno nebo odpoledne. Ještě budu muset zkusit večerní :).

Zdroj.




Žádné komentáře: