4. 5. 2017

Oko za oko


Už žádné slzy, nyní budu myslet na pomstu. Marie Stuartovna

Autor: Jenny Hanová, Siobhan Vivianová
Série: Oko za oko (1. díl)
Překlad: Romana Bičíková
Nakladatel: CooBoo
Rok vydání: 2017
Počet stran: 272



Anotace:

Velké holky nepláčou, ale vezmou svůj osud pevně do rukou. Ostrov Jar není jen idylické místo na dovolenou, ale to vědí pouze ti, co na něm žijí. Kat, Mary a Lillia chodí na střední školu, ale to je asi to jediné, co mají společného. Tedy kromě touhy pomstít se. Pomstít se těm, kteří je šikanovali, vysmívali se jim a udělali jim ze života peklo. Špatné věci se totiž stávají i hodným holkám. Ale i hodné holky se umějí bránit. A tyhle tři dohromady? Jsou schopné čehokoli…

Můj názor:

Taky vás baví občas si přečíst nějaký ten dívčí románek nebo se podívat na film z prostředí americké (nebo jiné) střední školy? Znáte to – vysportovaní kluci, půvabné roztleskávačky, školní ples… a taky ti, kteří stojí na okraji a čekají na svoji šanci. Já se přiznávám, že občas si takhle ráda zasním, proto jsem přijala pozvání nakouknout prostřednictvím knihy na střední školu na ostrově Jar.

Ostrov Jar je místem, kde se zastavil čas. Žádné obchoďáky, fastfoody ani nákupní centra tu nenajdete. Jsou tu jen místní trhy, staré lékárny a malé stylové knihkupecké krámky. Na ostrov se dostanete jen trajektem z pevniny a je prostě ideálním a oblíbeným místem na letní dovolenou. Mimo sezonu má asi tisíc obyvatel, kteří obývají čtyři města, vzdálená od sebe coby kamenem dohodil. Taky má čtyři základní školy, ale jen jedinou střední a právě na té střední se potkají aktéři knihy – spolužáci, kamarádi a vlastně už i nepřátelé.

Příběh začíná na konci srpna. Sedmnáctiletá Mary – první vypravěčka - se vrací na ostrov Jar, aby zde dochodila poslední ročník střední. Její rodina tu žije už po generace, ale ona sama před nějakým časem ostrov opustila z dost závažných osobních důvodů. Je nejistá, nesebevědomá a zakřiknutá. Největší strach má z toho, co bude, až znova potká člověka, který ji kdysi šikanoval…

Na pláži si zatím užívá posledních dozvuků léta partička z Jarské střední - Lilia, Rennie, Alex a Reeve. Tím už je skupina hlavních aktérů skoro kompletní. Lilia - druhá z vypravěček příběhu – je asiatka z bohaté rodiny. Je to taková na první pohled křehká bytost, poslušná, něžná, vychovaná. Nikdo by do ní neřekl, že se také dokáže rozčílit a čeho bude schopná. Rennie je rozmazlená a sobecká kapitánka roztleskávaček a Liliina nejlepší kamarádka, což ale neznamená, že jí Lilia nemá občas plné zuby. Zastupuje kategorii arogantní, sebestředné školní mrchy, šplhačky po společenském žebříčku a také lovkyně fotbalového útočníka Reeveho. Alex je další z fotbalových hráčů. Nejoblíbenější kluk na škole a ze začátku těžko čitelný. Mohl by být anděl s ďáblem v těle, ale také nepochopený romantik, kterému se křivdilo.

No a pak je tu Kat. Ta je naprosto svá. Nikam moc nezapadá a vlastně ani nechce. Dříve byla nejlepší kamarádkou s Rennie a Lilií, jenže pak si na ní Rennie začala brousit drápy a odstrčila ji až na kraj společnosti, kde ji udržovala promyšleným pomlouváním. Jenomže Kat se nezlomila. Byla to ona, kdo se rozhodl, že čekat na boží mlýny nemá cenu a že vezme pomstu do vlastních rukou. Lilia a Mary mají taky komu co vracet, takže se nechají strhnout…

Hned na začátku jsem se tedy seznámila se třemi mstitelkami a jejich budoucími oběťmi. Dívčí román ze střední školy mohl začít a situací, které znám z amerických filmů z prostředí středních škol, jsem si tu mohla užít až až.

Celý děj se odrážel od dávných křivd, které se holkám staly a v některých případech přetrvaly do dneška. Postupně jsem se dovídala, oč v kterém případě šlo a díky tomu si snadno našla v knize oblíbence a nenáviděné postavy. Pár Rennie a Reeve byl jednoznačně zástupcem královské rodiny zmetků a povrchních sobců už od prvních chvil, kdy se mi představili. Oproti tomu Mary, Lilia a Alex mi byli celkem sympatičtí a Kat… u ní dodnes nevím. Budu si muset počkat na další díly, protože ona byla nejrozporuplnější z postav. Jinak se tu dal najít takový ten běžný spolek, co na středních bývá – královny, super sportovci, outsideři, šprti a průměrní. S tím tedy autorky knihy moc práce neměly, tihle lidé jsou prostě všude. S čím si ale v celku vyhrály, byly hlavní postavy. Zabydlela jsem se s nimi pohodlně a svým vystupováním mě dokázaly přimět zaujmout k nim přesně ten postoj, který autorky zamýšlely.

Kniha by mohla být dalším nezajímavým románkem pro puberťačky nebýt té záležitosti s pomstou za utrpěná příkoří. Některé odplaty patřily spíš do kategorie lehkých a úsměvných naschválů, některé byly na pár facek a některé hodně drsné s vážnými následky do budoucnosti obětí (a do dalších dílů). Ano, ty tři „oběti“ (nebo přinejmenším dvě z nich) „spáchali“ dost hrozné věci, ale hrát si na soudce a kata v jednom… no, každopádně mi to nezabránilo v tom si tuhle knihu užít. Možná leckdy i s lehkou dávkou škodolibosti. Zajímavé na tom bylo to, že původní hříchy nebyly nijak neobvyklé. V podstatě se jednalo o věci, které někdo možná zakusil ve škole na vlastní kůži nebo o nich aspoň slyšel. Autorky tedy nemusely vymýšlet nic složitého, jen si možná vzpomněly na vlastní školní léta. Šikana a pomluvy bohužel nejsou na školách nic neobvyklého a kastování dětí podle majetku, oblečení nebo pro jakýkoliv jiný důvod taky ne – dění v příběhu tedy bylo aktuální a napasovatelné v podstatě na každou střední školu.

Díky tomu, že všechny tři mstivé dívky mají své kapitoly, které vyprávějí, viděla jsem jim krásně do hlavy a mohla tak sledovat, jak na ně vývoj situace působí. Od prvotního nadšení pro naschvály, které provedou, přes lehké váhání a pochybnosti až po strach, jak to všechno dopadne a kam to může dojít. Přes to, že se nejedná o žádný psychologický román, měly autorky toto zpracované moc pěkně. Že psaly knihu dvě dámy, jsem vůbec nepoznala. Pokud se střídaly po jednotlivých kapitolách a každá vyprávěla jménem jiné postavy, nepřišla jsem na to.

Děj uháněl celkem rychle, a jak postupně děvčata realizovala svoje odplaty, říkala jsem si, co chtějí autorky nacpat do dalších dílů. Konec byl takový, že už je mi to jasné a vím, že si další díly přečtu už jen proto, abych věděla, jak to dopadne. Autorky navíc do děje zakomponovaly lehký nádech čehosi nadpřirozeného. Taky se ale mohlo jednat jen o náhodu :) těžko říct. Na tuhle záležitost přinesou odpovědi až další díly.

Příběh je jednoduchý, ačkoliv možnosti k zamyšlení se v něm také najdou, a vhodný spíš pro mladší děvčata. Zařazením do žánru YA tedy odpovídá. Já jsem si ho užila, i když už do zmíněné kategorie nepatřím. Připomněl mi trochu doby strávené s knihami Lenky Lanczové. Je to stejně čtivé, stejně chytlavé. Knihu nepoložíte, dokud nebudete mít dočteno.


Za poskytnutí recenzní kopie moc děkuji Palmknihám. Knihu si můžete pořídit tady.




2 komentáře:

Chensie Ips Svět mezi řádky řekl(a)...

Velmi pěkná recenze. O knize mi toho řekla hodně, ale zjistila jsem, že to by nebylo zrovna dílo pro mě. Potřebuju teď něco ve stylu NA. :o))

Kateřina Miklíková řekl(a)...

Děkuji za přečtení a komentář :) občas je potřeba dát od YA pauzu, já to vyřešila knihou Nové Pompeje a teď mám na pořadu Ví o tobě. Myslím, že to bude dostatečně NA :D